Gorilí kapitán Lehečka: V mnohém jsme prostě jiní, ale věřím, že právě to je naší velkou zbraní
Snad každý fanoušek florbalu v Plzni slyšel o Gorilách. Obecně vzato lze říct, že tento klub buď milujete, nebo nesnášíte, a vždy je to ze stejného důvodu. Gorily jsou velmi alternativním klubem, který ale v posledních letech zraje jako víno, což se začíná projevovat i výsledkově. Podaří se gorilímu áčku konečně zdolat divizní prokletí? Vyplatí se nakonec sázka na výrazné omlazení kádru? Nejen o tom jsme si povídali s kapitánem týmu – Kryštofem Lehečkou.
Gorily jsou všeobecně známé tím, že se jim delší dobu nedaří opustit Divizi. Čím si to vysvětlujete?
„Těžko říct. Za mě ten tým je vysoce kvalitní, a to jak hráčsky, tak zkušeností. Za mě je problém v hlavě. Na začátku letošní sezony jsme si ale v menším kruhu zkušenějších hráčů, kteří jsou z Plzně, případně tím klubem žijí, vyhodnocovali situaci a došli jsme k tomu názoru, že nejlepším řešením bude, a je, sázka na hráče, kteří jsou s tímto klubem spojeni nejen hráčsky, ale i lidsky. Odchovanci, jako Matěj Surák, nám dorostli a věřím, že se to díky tomu urve.„
V Plzni máme florbalových klubů hned několik. Slavia v první lize, FbC, které je soutěž nad Vámi a poté Gorily. Ty se považují za dosti alternativní…
„Ano, já osobně nemám rád přetvářky, a možná proto mě dost hráčů nemá rádo, ale prostě tak to je. Co se týče týmů herně, tak Slavia vyrostla ve velký klub, kde si upřímně myslím, že to dělají dobře. My opravdu jsme velmi alternativní, a nebojím se tento názor veřejně zastat. Hodně kluků se stalo pevnou součástí Goril právě proto, že jsme jiní, a dnes tým táhnou. Možná tomu pomohlo to, že řada z nich později prošla pražskými Bohemians, kde je bezkonkurenčně nejvýraznější postavou trenér Michal Jedlička.
Pokud děláte něco jinak než ostatní, tak si toho mnohdy někdo všimne. Viz naše sociální sítě. Pokud to děláte dobře, začnou vás lidi mnohdy kopírovat. Od nás se inspiruje hned několik týmů.„
Zmínil jste výchovu hráčů. Gorily se prezentují jako tým, který si zakládá na mládeži. Vnímáte to jako největší benefit do budoucího gorilího áčka?
„Bezesporu. Vezmu to historicky. Když jsme my začínali s florbalem, tak nás trénovali rodiče hráčů. Nikdo tady v Plzni neměl pořádného trenéra. Až poté, co si někteří kluci vyzkoušeli Bohemku nebo jiný pražský klub, tak celá ta věc získala úplně nový přesah. Plzeňský kraj ve florbale byl v té době absolutně zaostalý. Nebylo ani zázemí jako v jiných regionech.
Hrozně velké úsilí v té výchově mladých hráčů má Matěj Surák, který pro ten klub jednoduše žije. To kvůli jeho vizi se ti mladí hráči vychovávají trošku jinak, ale znovu… já toto budu absolutně podporovat, protože se mi to zkrátka a jednoduše líbí.
I přesto, že je to “jen” divizní florbal, tak ten pokrok je obrovský. Sedm let zpět jsme trénovali v šesti lidech na univerzitě. Dnes? Chodí na tréninky spoustu hráčů. Za muže máme tři týmy, juniory, dorost, úplně malé děti. „
Pojďme do A-týmu. Loni jste měli také velmi dobře našlápnuto, ale nevyšlo to…
„Minulou sezónu mohu hodnotit zase trošku jinak. Asi šestý zápas základní části jsem se zranil, po delší době od nás odešel Miroslav Vybíral coby hlavní trenér, a my se sešli v nějakém menším kruhu, řekněme z kruhu největších fanatiků, kde se odhlasovalo to, že si ten tým vezmu tak trochu pod křídla.
Zároveň jsme vsadili na kartu, která už historicky nevyšla, ale v tomto ročníku jsme si mysleli, že vyjde a to naše prokletí zlomíme. Navázali jsme spojení s klukama, kteří s námi hráli dříve a chtěli být součástí této netradiční party. To fungovalo do doby, dokud jsme vyhrávali. Pak nás to ale zlomilo, a jako každou sezonu, se to nedotáhlo.
Snad každou sezonu si říkám, že nemůžeme být blíž tomu dostat se výš, ale nikdy to nevyjde.
Na základě tohoto impulzu se naše myšlení úplně otočilo a snažíme se dávat mnohem větší prostor mladším hráčům, které kluci postupem let vychovali. Zároveň se snažíme těm starším hráčům uklidnit hlavy v tom smyslu, že postup samotný není úplně nutná priorita číslo jedna. Starší hráče se tedy snažíme namotivovat tak, aby se florbalem začali znovu bavit, mladší se snažíme směrovat tak, aby neopakovali naše chyby.„
Omlazení týmu je vždy velmi ošemetné. Letos to vidíme třeba na plzeňských házenkářkách. S jakým cílem šel tento omlazený tým do Divize?
„Chtěli jsme sundat tlak ze starších hráčů, ale cíl se nijak zásadně nezměnil. Dali jsme si nějaké tří až pětileté cíle, a toho se držíme. Chceme tu Divizi konečně překonat. Letos jsme akorát vsadili na to, že právě mladí hráči mohou být ten element, který se z těch kritických chvilek nezhroutí a vyjde to.„
Co Gorily čeká v té postupové části soutěže? Sezona vypadala opravdu jednoznačně, ale vše se může otočit..
„Kdy jsem byl mladší, měl jsem trenéra Petra Kološe, a ten říkal, že sezona začíná v play-off. Nic není tak velká pravda, jako toto. My bychom mohli být experti na dlouhodobou část soutěže. Kdyby se hrálo ve stylu fotbalové ligy, tak jsme těžce v pohodě. V dlouhodobém trendu dokážeme držet výkonnost. Naopak nás delší dobu trápí přepnout a dorazit tu soutěž v play-off.
Z hlediska soupeře nás čeká vítěz série Jablonec – Slaný. Myslím si, že ta série bude velmi vyrovnaná. Mladý Jablonec, který je velmi technický a zaměřený na běhání. Naproti tomu Slaný, jehož hráče lze označit za veterány Superligy, což je taky zcela jiný florbal.
Musíme se připravit na oboje.„
Se kterým soupeřem by se Vám hrálo lépe?
„Dva dny zpět jsem o tom přemýšlel. Upřímně moc nevím, co by pro nás bylo lepší. Mladší kluci budou mnohem víc běhat, což nám, starším Gorilám, moc chutnat nebude. Naopak Slaný je mnohem agresivnější celek, což mně osobně nevadí, ale myslím, že našemu týmu tento styl obecně moc nechutná. Tak či onak chceme být ti, kteří diktují tempo hry.„
V posledních letech jste si pro fanoušky na play-off vždy připravili něco extra. Čeká nás něco i letos?
„Ono to vždycky vznikne z takového nepřipravovaného momentu. Loni to byl slogan “utrženej z provazu,” který mi vysloveně vypadl z pusy, protože občas rychleji mluvím, než myslím. Letos taky něco připravujeme, ale nevím přesně co. V každém případě se mají fanoušci na co těšit.„
Co Gorily čeká po sezóně?
„My jsme v tomhle zkrátka jiní. Během léta vždy jezdíme na nějaký přípravný turnaj, ale zároveň jedeme jinou cestou, než je Czech open. Na Czech open se prostě nepřipravíte tak kvalitně. My jsme letos byli v Kutné Hoře, kde jsou divizní týmy, případně Národní liga, což jsou soupeři, se kterými se chceme rovnat a velmi dobře nás to připraví.
Mimo to nás čeká i open air turnaj, který je ale spíš o zábavě, než o skutečné přípravě.„
Na samotný závěr možná trochu kontroverzně. Vy hrajete o postup do Národní ligy, FbC hraje o sestup. Jak by vám chutnalo případné plzeňské derby?
„Pokud se to oběma týmům povede, tak jenom dobře. Derby mám rád, baví mě vyhrocená utkání, ale musí se to povést, případně nepovést oběma. Minimálně nám věřím, že se to povede a té soutěži budeme moct dodat šťávu.„
