Multitalent Jílková: Ženský hokej se za poslední roky opravdu posunul. Já osobně bych ráda získala cenný kov na obou olympiádách 

1

Je velmi talentovanou sportovkyní. Je velmi všestrannou sportovkyní. Je velmi pokornou a úspěšnou sportovkyní a navíc je z Plzně. Řeč je o Viktorii Jílkové, která své soupeřky trápí jak na ledové ploše, tak v ringu. I přes svůj nízký věk má na svém kontě celou řadu úspěchů a zkušeností, které se nepotkávají každý den.

Její sportovní cíle se rozhodně nedrží při zemi. Chtěla by se stát další ženou, která získá cenný kov na zimních i letních olympijských hrách. Nezdá se to jako výjimečný cíl? Omyl! V historii her se takový úspěch podařil jen a pouze dvěma sportovkyním.

Jaký byl rok 2024 a co pro nás tato hvězda připraví v roce 2025? Nejen o tom jsme si povídali s Viktorii Jílkovou.

Podívám-li se do roku 2024. V jeho úvodu stříbro s hokejovou reprezentací, druhá místa na bojových turnajích v Německu a Londýně, mistryně ČR v boxu v České Lípě, skalp v kategorii K1 před domácím publikem. Jak se vám ty úspěchy roku 2024 zpětně poslouchají?

Jedním slovem dobře. Je to opravdu super. Osobně mě mrzí vypadnutí na MS ve Spojených státech. To byl můj největší cíl v uplynulém roce, ty ostatní turnaje byly ve své podstatě přípravné, a směrovaly k tomuto cíli. Tam jsem bohužel medaili nezískala, což mě zpětně zkrátka mrzí.”

Co se tam vlastně stalo? 

Měla jsem zápas proti hráčce z Austrálie, která byla opravdu velmi dobrá. Pozoruji to už nějakou dobu, že hned na úvod turnaje proti sobě dostanu nějakou velmi kvalitní soupeřku. Nějakou mistryni světa třeba z jiné váhy rok zpět. Ten zápas byl opravdu náročný, ale přes to vyrovnaný, prohrála jsem 3:2 na body, což vlastně není vůbec špatné. Dokonce několik lidí říkalo, že by ten zápas dali v můj prospěch, ale na to se prostě a jednoduše nehraje. Měla jsem ji víc přejet.

Motivují vás těžcí soupeři hned z kraje turnajů?

Samozřejmě je to o poznání náročnější. Ideální stav by byl dostat na úvod soupeře, na kterém se lze rozboxovat, a ty náročné soupeře dostat například v semifinále. Myslím si, že je škoda dostat takto těžké soupeře hned na začátek, protože co si vzpomínám, tak v předchozích letech jsem měla v prvním kole mistryni Evropy, rok předtím také a rok předtím také, takže favority turnaje dávají velmi často k sobě už do prvních kol, což mi přijde poněkud zvláštní, ale asi to nebude náhoda. Dělá to sice nějaký losovací pavouk, ale úplná náhoda to asi nebude.

V loňském roce jste těch úspěchů měla opravdu hodně. Máte vy osobně nějaký, na který vzpomínáte nejvíc?

Určitě stříbro na mistrovství světa v hokeji s kategorií U18. úspěch na turnaji Golden Girl ve Švédsku a  na Haringey Boxing Cupu v Londýně V obou případech se jednalo o velmi dobře obsazené turnaje, které bylo těžké ovládnout. Tím více jsou pro mne samozřejmě cenné.

V rozhovorech se vás často ptají na udržitelnost vaší sportovní všestrannosti. I nadále u vás platí, že si svou všestrannost budete držet?

To je samozřejmost. Hrozně ráda bych se dostala na obě olympiády, kde bych bojovala o cenné kovy, takže je to pochopitelně velká motivaci si všestrannost udržet.

Máte v tomto směru nějaký vzor? Nebyla byste totiž první sportovkyní, které by se podařilo dostat se na oboje olympijské hry, ale i tak se jedná o poměrně ojedinělý jev

Za mě jednoznačně Ester Ledecká, která sice získala svá prvenství a cenné kovy jen na zimních hrách, ale ve vícero kategoriích, což je velkým úspěchem.

Pojďme do hokeje. Českým ženám se v kategorii do osmnácti let v poslední době daří, to samé v ženách. Kam ten ženský hokej podle vás směřuje?

V posledních letech je podle mě ženský hokej velmi dobře veden, a sune se to zcela jistě správným směrem, což je strašně důležité. Od doby, co jsme se kvalifikovaly na olympiádu v roce 2022, tak se to velice zvedlo, a upřímně doufám, že jak ženské áčko, tak ostatní kategorie budou přidávat co nejvíce úspěchů. Pro A-tým žen je teď zcela jistě důležité udělat medaili na mistrovství světa a uvidíme, co nám přinesou olympijské hry. Obecně si ale stojím za tím, že se ženský hokej rozvíjí opravdu mílovými kroky.

Jak jste s hokejem vlastně začínala vy? 

Já jsem začínalo poměrně brzy, asi v pěti/šesti letech. Náročné to bylo v tom, že mě vlastně v klučičích klubech ani nechtěli, protože se na to všichni dívali stylem “holka zabírá místo klukům.” Nějakou dobu jsem hrála v Třemošné, ale už v té době jsem viděla, že jako holka tu nemám v hokeji úplně prostor pro nějaký rozvoj do budoucna. Zkusili jsme tedy na jednu sezónu Německo. Tady jsme věděli, že ženské zastoupení v hokeji nějak funguje, ale zpětně musím říct, že jsem byla opravdu mladá a byla to vlastně blbost. Hrála jsem stejně s klukama, hrálo se na malé hřiště což v Česku nebylo. Tak či onak to v tu chvíli byl krok zpět.

Jak je tomu dnes? Mají mladé hráčky, a tedy i ženská hokejová budoucnost, kde hrát?

Pořád to vlastně není úplně jednoduché. Dokud to jde, a nechají je hrát, tak hrají s klukama. Já sama dnes hraju za juniorku Žebráku. Na druhou stranu mi to ale opravdu pomáhá. Ta hra je rychlejší, agresivnější. I proto si vlastně myslím, že jsem tam, kde jsem. Zároveň ale hraju ligu žen za Příbram. Tam se to postupně rozjíždí, ale samozřejmě by to mohlo být o něco lepší, kdybychom jako holky měly pořádku fungující ligu. Máme tam v současnosti asi pět týmů, a to je prostě málo. Holky, které nechtějí, nebo nemohou hrát s klukama, ale zároveň se chtějí rozvíjet, musí odcházet do zahraničí.

Mohou v tom rozvoji pomáhat i dobře vedené sociální sítě? Například házená žen se tak díky tomu výrazně zlepšila…

Myslím si, že ano. Instagram dělá opravdu hodně. Díky tomu se lidé mnohdy dozví, že vůbec hrajeme, dostáváme se do většího povědomí, což je důležité. Takže v sociálních sítích vidím nemalý potenciál.

Pojďme do aktuálního roku. Ten jste s hokejovou reprezentací odstartovaly opět úspěšně. Jak byste zhodnotila tento turnaj?

Hrálo se nám skvěle a opravdu jsem si to užila. Za mě je škoda, že jsme nedokázaly v semifinále přetlačit Kanadu. Byl to opravdu vyrovnaný zápas a o to víc nás to mrzelo. Výsledek je to ale velmi dobrý.

Historicky se na těchto turnajích srovnávaly stále stejné týmy a chyběla konkurence. V posledních letech se ale každým rokem týmy vyrovnávají…

Ano, ta konkurence je rok od roku větší. Historicky to bylo vždy o Americe, Kanadě a dejme tomu Švédsko. Navíc to tehdy bylo tak, že tyto elitní týmy byly ještě s Finskem v jedné skupině. Ve druhé pak my, Slovensko, Německo a někdo. Navíc tehdy postupovala celá skupina A a ze skupiny B pouze dva týmy. Teď už jsou týmy rozházené do obou skupin a postupují všichni. Dříve bylo v principu velmi těžké prosadit se, protože jste ve čtvrtfinále narazili na Kanadu, nebo Ameriku a ten rozdíl byl tehdy obrovský. Dnes už se ta konkurence ale vyrovnává, a utkání jsou o poznání hezčí na oko i herně.

Z posledního turnaje jste byla na sociálních sítích vidět nejen díky skvělým akcím, například proti Finsku, ale i díky velké důraznosti proti výběru Švédska. Pomáhají v tom vaše milované bojové sporty?

Za mě ano. Když jsou u brány nějaké nepokoje, tak toho samozřejmě využiji, ale není to jen o tom. Velmi dobře se ty sporty doplňují i hlediska fyzické přípravy a koordinace.

V samotném úvodu jsme zmínili vaši účast na Souboji titánů v Plzni. Bojuje se vám lépe před domácím publikem?

Bylo to skvělé, měla jsem tam kamarády a lidi, kteří měl znají a já je. V tom to bylo opravdu moc fajn.

Budeme mít v dohledné době možnost vás znovu vidět v ringu na plzeňském území?

Teď aktuálně nic domluveného nemám, ale zcela jistě nebo bude. Ať už Souboj titánů, či od Patronu klasický box.

Máte nějaký sportovní sen, za kterým si v letošním roce půjdete?

Příští týden odlítám na turnaj do Švédska, takže to je jasná priorita vyhrát. Krom toho chci zopakovat úspěch na mistrovství České republiky a v září mě čeká mistrovství Evropy v Ostravě. Všechny mé kroky tedy budou směřovat k tomuto velkému turnaji.